Střítežský vodní mlýn čp. 10 je poprvé doložen v roce 1569, kdy na něm hospodařil mlynář Dobeš. Roku 1656 prodali Do-bešovi dědicové mlýn Jiřímu Müllnerovi (Mlynářovi). Roku 1820 byla budova mlýna za majitele Karla Šenka přestavěna do jednopatrové podoby (většinou z kamene) a pokryta šindelem. Ve mlýně tehdy pracovala dvě kola na svrchní vodu potoka Ludiny. Roku 1854 byl mlýn zničen požárem. V roce 1868 byl pak mlýn prodán Josefem Šenkem Františku Stenkemu. V roce 1912 odkoupil mlýn Jan Pečiva, mlynář na Bystřičce. Roku 1932 převzal mlýn Bohuslav Pečiva, který jej postupně vybavil moderním zařízením, a mlýn se tak stal jedním z nejlepších v okrese. Roku 1941 prošel mlýn rozsáhlou rekonstrukcí, jež jeho majitele značně zadlužila - když byl mlýn za války nuceně uzavřen, bylo právě zadlužením argumentováno za jeho znovuotevření, ovšem bez úspěchu. Zdejší obyvatelé tehdy museli jezdit až do hranického Ležákova mlýna, který byl v širokém okolí jediným mlýnem, jehož provoz byl povolen. V roce 1945 byl provoz mlýna obnoven, roku 1952 byl dokonce přeřazen z kategorie mlýnů určených k likvidaci do kategorie plánované státní rezervy, nicméně po znárodnění v roce 1954 fungoval mlýn jen několik let a poté byl definitivně zastaven.

text: http://www.mikroregion-hranicko.cz/cyklotrasa

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mikroregion-hranicko.cz/cyklotrasa/mlyny/pecivuv.html